Město s nízkými emisemi skleníkových plynů. Alespoň jeden energeticky soběstačný, a dokonce plusový komplex či čtvrť, aktivní zapojení kladenských obyvatel do energetické strategie nebo zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Tedy chytrý a zároveň udržitelný rozvoj do roku 2050. K těmto cílům bude směřovat Kladno, které se účastní spolu s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT prestižního mezinárodního projektu SPARCS.
Kladno , jako jedno z prvních měst z České republiky, získalo možnost podílet se na pětiletém mezinárodním projektu SPARCS zaměřeném na budoucí rozvoj evropských měst, který bude zároveň šetrný k přírodě i lidem. Zahájen byl letos v říjnu. „Projekt nám umožní navázat úzkou spolupráci s vědci , na kterou bychom jinak jen těžko dosáhli. Pro Kladno tak může projektový tým vymyslet i řešení, která ještě nejsou v tuzemsku vyzkoušená. SPARCS podporuje účastnická města ve společné vizi zvyšování životního standardu, šetrné energetické politice, zlepšení kvality ovzduší, elektromobilitě a digitalizaci,“ vysvětluje zaměření projektu kladenský primátor Dan Jiránek.
„Hlavní myšlenkou je, aby města byla aktivním přispěvatelem do energetické bilance. V Kladně by tak v budoucnu mohla vzniknout oblast či čtvrť, která vyrobí za rok více elektřiny a tepelné energie, než spotřebuje, a přebytek bude dodávat do sítě. Město tak může dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality, kdy produkování skleníkových plynů z primárních zdrojů kompenzuje vlastní výrobou energie z obnovitelných nebo druhotných zdrojů.“ říká Michal Kuzmič z týmu ČVUT UCEEB.
Projekt, který je součástí většího evropského programu Evropské komise na podporu vědy a výzkumu, HORIZON 2020, sdružuje v jedno společné konsorcium celkem 31 partnerských organizací ze sedmi evropských měst . „Jeho hlavní devizou bude sdílení informací a zkušeností se všemi partnery,“ dodal kladenský radní pro rozvoj Lukáš Hanes.
Kladno si spolu s dalšími zapojenými městy – Maiou z Portugalska, Kifissií z Řecka, Reykjavíkem z Islandu a Lvovem z Ukrajiny – vytvoří vlastní vizi šitou na míru lokálním potřebám. „Pokud bude naše vize vypracovaná v rámci projektu vyhodnocena jako nejlepší, máme možnost v dalších letech získat prostředky od EU, které by měly pomoct při jejím uvedení v život,“ informoval Lukáš Hanes.
Kromě hlavního partnera ČVUT UCEEB pomohou Kladnu s mapováním výchozího stavu, stanovením konkrétních ambiciózních cílů a cesty k jejich dosažení, přípravou podmínek pro uskutečnění a hledání financování také tzv. vedoucí města – Espoo z Finska a Lipsko z Německa. Ta mají jako lídři se zkušenostmi z oblasti udržitelné energetiky vytvoření vizí za sebou a investice hodné 21. století již realizují. Například město Espoo, které je považováno za nejudržitelnější město Evropy, energeticky plusovou čtvrť právě tvoří.
O energetickou soběstačnost se může zasloužit i veřejnost
Jednou z priorit Kladna je zhruba do dvou let vytvořit standardizovaný plán pro bezuhlíkové a energeticky efektivní město , tzv. SECAP. V něm se mimo jiné zaváže, že do roku 2030 sníží emise města o 40 %, a to především u skleníkových plynů.
Mezi úkoly v projektu SPARCS bude v nadcházejících měsících patřit mapování Kladna v oblasti strategického plánování, dále provedení širšího energetického auditu města a vytvoření jeho výchozího profilu jako základu pro stanovení Vize 2050. Vizi by
Kladno mohlo veřejnosti představit již na konci příštího roku. „Následně bychom chtěli přímo s občany, firmami či investory nad dokumentem diskutovat, zapojit je. Rádi bychom docílili toho, aby lidé měli zájem na tom, jak město energeticky funguje,“ konstatoval Dan Jiránek s tím, že know-how může přinést rovněž zapojení ministerstev, univerzit či evropského Paktu starostů a primátorů a Sdružení energetických manažerů měst a obcí (SEMMO), kam se Kladno hodlá v dohledné době jako jedno z mála českých měst přidružit.
Podle vedoucího týmu sociálních vědců ČVUT UCEEB Tomáše Váchy je zapojení obyvatel do energetické „plusovosti“ města technicky možné, a to díky jejich spoluúčasti na budování a provozu lokálních energetických systémů, například fotovoltaických a fototermických systémů, tepelných čerpadel aj.
Vzniknou termosnímky města
Projekt SPARCS umožní Kladnu provést termosnímkování celého města . „Majitelé nemovitostí včetně obytných i rodinných domů by díky němu měli mít v budoucnu přístup k informacím, jak je na tom zrovna jejich objekt s úniky tepla,“ upozornil na první výstup projektu vedoucí Odboru výpočetní techniky a informatiky kladenského magistrátu Pavel Rous.
Kladenská vize: využití důlní vody pro teplo domovů.
Ambiciózní cíle v oblasti energetiky si dala v minulých letech i další česká města. Litoměřice například hodlají využít pro vytápění geotermální energii z hlubinných vrtů. I Kladno má své specifikum. „V kladenském podzemí se nacházejí miliony kubíků důlní vody , které by mohly sloužit jako obrovský tepelný zásobník. V létě by se voda pod zemí ohřívala ze sluneční energie a v zimě by akumulované teplo mohlo vytápět město. Je to však velmi finančně náročné a musela by se pečlivě prověřit otázka proveditelnosti. V holandském městě Haarlem už ale takový projekt funguje, takže řešitelné to je,“ nastínil jednu z možných vizí kladenský primátor.
Zdroj: MF Dnes.